Jak ovlivňuje magnetické pole pohyb zvířat?

Skupina vědců z České zemědělské univerzity uveřejnila v odborných publikacích výsledky výzkumu vlivu magnetického pole země na zvířata. Zjistili, že existuje přímá souvislost mezi siločárami magnetického pole a vzájemným natáčením těla zvířat. Dalo by se říci, že těla zvířat fungují jako takový kompas. Více nám v rozhovoru sdělí Ing. Vlastimil Hart, Ph.D. z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.

Jaký byl první impuls pro zahájení výzkumu? Jak jste zjistili, že pohyb zvířat je na základě magnetického pole země?

Můj první impuls bylo přečtení vědeckého článku publikovaného doktorkou Begall z německého Essenu v roce 2008, která pod vedením pana profesora Burdy publikovala chování skotu a jelenů na pastvě. Jednoduchou metodou, odečítáním směrů těl skotu na pastvě z družicových záběrů zjistili, že skot i jeleni se na pastvě, ale i při odpočinku, častěji staví v ose sever/jih, než jakkoliv jinak. Tento výzkum obletěl svět, stejně tak jako nyní náš psí výzkum. Byl jsem doslova fascinován zjištěním, že v dnešní době plné poznání, přicházíme na úplně nový smysl živočichů, který doposud nikdo nezjistil.

Nejedná se o první výzkumy tohoto typu. O magnetorecepci, tedy vnímání magnetického pole Země, se ví více než 100 let. Ke své orientaci na Zeměkouli jej (šestého smyslu) využívají například holubi, husy, velryby, nebo například želvy. Jenomže u těchto tažných živočichů se podobný smysl dá předpokládat a nikoho moc nepřekvapí. Ovšem u druhů zvířat, jako jsou psi, nebo zmíněný skot, se využitelnost tohoto smyslu dá pouze odhadovat.

Tuto závislost jste zkoumali u dosedu vodních ptáků na hladinu a u směru vyměšování psů. Na co jste se při pozorování kachen a psů zaměřovali?

Těch výzkumů bylo více. Například kapři, které jsme sledovali na Vánoce v roce 2011, mají stejnou schopnost při odpočinku. Ale magnetorecepcí se zabývá mnoho týmů po celém světě… U kachen se jednalo o přistávací strategii na vodní hladinu. Představte si, že by v hejnu neměli vodní ptáci žádnou společnou orientaci. Při dosedech by došlo ke mnoha kolizím, které by vedly k úmrtí ptáků. Proto se v hejnu ptáci řídí Magnetickým polem Země, tak aby měli společného „dispečera“ jako mají například lidští piloti.

Pes a směr vyměšování

U psů je to malinko složitější. Přišli jsme na to, že dokáží rozpoznat malé změny v Zemském magnetismu, způsobené aktivitou slunce. Předpokládali jsme, že psi budou mít podobný smysl jako ostatní živočichové, ale že budou reagovat na tyto změny, jsme netušili. Pokud bychom u psů sledovali běžnou odpočinkovou aktivitu, tak bychom na nic nového nepřišli. Ale díky náhodnému pozorování mých psů, kteří na zahradě chodili vykonávat potřebu stále na jedno místo a koukali se při potřebě stejným směrem, respektive měli velmi často stejným směrem natočené tělo jsem si řekl, že při procházkách je budu sledovat systematičtěji. Po pár desítkách zaznamenání směrů jsem data vyhodnotil a byl jsem velmi překvapen výsledkem. Statistika mi ukázala stejný výsledek, jaký jsem znal z ostatních vědeckých článků o vnímání u jiných živočichů. Začal jsem tedy měřit ještě více a přišla frustrace, protože některé dny vycházely a některé ne. Dali jsme „ze zoufalství“ do googlu datum, ve kterém psi nevykazovali žádné směrové preference a k těmto datumům jsme přidali slovo „magnetic“ a zjistili jsme, že ve dnech, které nevycházely, byly velmi silné bouře na slunci, které ovlivnily Zemský magnetismus. Konečný výsledek jste sám četl v našem článku. Hlavním přínosem tohoto výzkumu je však posun ve výzkumu magnetorecepce. Jsme přesvědčeni, že naše zjištění posune tuto problematiku rychle kupředu a že brzy, během několika let, konečně objasníme záhadný šestý smysl a jeho využívání živočichy.

Tuto závislost označujete jako magnetorecepci. Budete ji zkoumat i u jiných zvířat?

Určitě ano. Jednak chceme více prohloubit současné poznání u psů, kdy je budeme vystavovat různým lokálním magnetickým polím (mimochodem, to Vás bude jistě zajímat, protože se jedná i o pokusy s magnety), ale samozřejmě máme v hledáčku i prohloubení poznání o orientaci kachen i kaprů. Ale to bych předbíhal a prozradil naše plány.

Jak tyto poznatky mohou lidé využít v praxi, popřípadě přímo v průmyslu?

Na první pohled se zdá být tento výzkum pro praxi nepoužitelný, ale zkuste si představit, že šestý smysl může mít stejné využití jako každý ze zbylých 5ti smyslů. V tomto případě si však tento smysl nemůžeme nijak „vědomě“ ověřit, proto se zdá jeho využitelnost zanedbatelná. Ale čím dál více zjišťujeme, že zvířata jej využívají při běžných životních situacích a jak známe přírodu, tak nic není zbytečné ani náhodné. Proto společně doufejme, že na celou záhadu šestého smyslu přijdeme co nejdříve, abychom společně mohli hledat jeho praktické využití.

Děkuji za rozhovor

Tomáš Zmrzlík